Nová sedačka je nutnost.

Moje manželka si již delší dobu přála do redakce magazínu Krize v ČR novou sedací soupravu. Redakční kancelář je totiž zároveň naším obývacím pokojem. Stav naší, pouhých 10 let mladé sedačky, již prý neumožňoval zvát k nám na posezení jakékoliv návštěvy. Protože plnit přání své manželky je základní povinností každého ženatého muže, začal jsem po dvou letech od jeho vyslovení jednat.

Musí být kožená.

Zadání znělo jasně, sedačka musí být kožená. Samozřejmě ne z nějaké umělé EKO kůže a podobně. Hezky z kůže mrtvých zvířat. Po rychlém seznámení se s cenami na internetu bylo jasné, že bez pořádné slevy to ani tentokrát nepůjde.

Síla podvědomí. Byla skladem a se slevou.

Protože vybírání sedacích souprav rozhodně nepatří mezi mé hobby, chtěl jsem mít tuto záležitost z krku co nejrychleji a především levně. Navrhl jsem tedy cestu do obchodního domu Ikea. V něm jsme ihned zamířili do koutku s výprodejem vystavených kusů. Bylo to přesně tak, jak jsem předpokládal. Byla tam. Krásná, černá, kožená, třímístná a bez jakéhokoliv poškození. Z původní ceny 23.000 Kč slevili na 12.000 Kč. Sleva sice nebyla taková, jakou jsem si představoval, ale jak říkám, chtěl jsem to mít z krku.

Jak ji dostaneme domů?

Sedací soupravu jsme naložili na dva vozíky, zaplatili a vyjeli ven. Jenže co teď s ní? Potřebovali jsme jí nejen přivézt a nastěhovat domů, ale i odvézt a zlikvidovat naši starou sedačku. U okénka „Služby pro zákazníky“ nám tyto služby spočítali na 600 Kč a navíc jen takzvaně za první dveře. To příliš dobré nebylo, protože bydlíme až za třetími a především ve druhém patře. Navíc prý nám nedají záruku na poškození při dopravě, protože zboží je již smontované a není tudíž kupodivu v původním obalu. Do ruky nám vrazili obrovskou roli smršťovací folie. Máme si jí prý alespoň takto zabalit. Po pár marných pokusech o její obalení ve mně uzrálo rozhodnutí. Odvezeme si ji sami a nezabalenou.

Zapůjčená dodávka.

V mobilu mám uložené dva lidi, kteří vlastní  dodávku vhodnou pro převoz sedacích souprav z Ikea. Hned ten druhý mi telefon vzal. Tímto děkuji panu R. z firmy Attract za zapůjčení vozidla. Zajeli jsme s manželkou pro dodávku a za pár desítek minut jsme s ní parkovali u nakládky zboží v Ikea. Hodní pracovníci zákaznických služeb nám sedačku pohlídali, my ji naložili a vydali se směr domov. Do dodávky se nám krásně vešla s dostatečnou rezevou celých 5cm.

Přijeli jsme na parkoviště před naším domem a místo, které jsme potřebovali pro zaparkování co nejblíže našemu vchodu bylo obsazené. Nestačil jsem však říct ani sakra a auto, které blokovalo nejlepší místo pro vykládku odjelo. My jsme díky tomu pohodlně zaparkovali přesně podle našich představ. Doma jsem rozbral naši starou sedačku tak, ze ze krásně vešla do jediné zcela prázdné popelnice.

Stěhování do druhého patra.

Poslední dějství bylo nejnáročnější. Při vytahování sedačky z auta jsem zjistil, že manželka ji se mnou neunese. Takhle to přece nemůže skončit, pomyslel jsem si, když v tom se objevil mladý silný pán, který převzal manželčinu stranu sedačky a zeptal se: „Do kterýho?“. Dopadlo to dobře. Sedací souprava je v obývacím pokoji na svém místě.

Jak se vám líbí tento článek? Pět hvězdiček znamená, že hodně. Děkujeme za vaše hodnocení.